Říjen 2023

   Okolnosti (nutná návštěva servisu karavanů) mě zavedly do Brna, tak jsem rovnou udělal misii po okolí: Nejprve jsem sjel do Mikulova, kde jsme na jaře pracovali s kamarádem, kdy jsme projížděli pohraničí mezi Znojmem a právě Mikulovem. Navázal jsem na naši „přestřiženou nit“ a pokračoval jsem podél hranic dále na východ: 

   Valtice a Lednice, ale tady mě překvapil nízký výskyt cizinců, my jsme zvyklí, že u hranic s Rakouskem je velké množství asijských tržnic. Dojel jsem k Břeclavi, ale tu jsem slíbil výše zmíněnému kamarádovi, že uděláme spolu, tak tedy příště. Já se stočil k severu: Podivín, Rakvice a Velké Bílovice, to mi připomnělo dobu, kdy jsem v Praze dělal barmana, právě z těchto dvou vinařských městeček náš podnik odebíral víno 8-). Dále jsem se vracel po vedlejších silnicích k Brnu: v každé obci zastavit, navštívit místní Vietnamce, popojet do vedlejší vesnice, a takto pořád dokola (do zblbnutí, kdybyste se mě ptali, z čeho blbnu 8-) Všechny vesnice nemá cenu jmenovat, bylo jich hodně 8-) Za Brnem chvilku po dálnici, ale tu jsem opustil hned za Vyškovem, přes dalších x vesniček na Plumlov, ten jsem prochodil, odtud jsem se vracel směrem k Prostějovu, ten jsem ale obejel spodem, na tomto okruhu další vesnice, vrátil jsem se k dálnici, tu jsem fikaně podjel, přes další vesnice jsem dojel k Přerovu, zase jsem ho objel kolem a ještě jsem navštívil další vesnice směrem k Olomouci.

   Výsledek? Několik desítek vesnic, několik desítek oslovených Vietnamců, jiné národnosti jsem na cestě venkovem nepotkal…