Jelikož celý minulý měsíc jsem byl kvůli službě pryč od rodiny, tentokráte jsem jim to musel vynahradit, a tři týdny jsem nikam nejel. Alespoň jsem tedy obcházel cizince žijící v našem městě. Sice ty už jsme obešli, ale uplynulo několik let a klidně můžeme jít znovu 8-) Také cizinci se mohou vystřídat v provozovnách, a samozřejmě vznikají nové... Takže to celkem šlo, vzal jsem kočárek, a dělal si procházky do obchodní čtvrti 8-) Také, protože syn má rád jízdu autem, zajeli jsme do několika okolních vesnic, kde jsme také našli cizince.
Na konci měsíce mi vyšlo vyjet, potřeboval jsem zařídit něco v Čechách, takže jsem jel tím směrem, že někde po cestě odbočím a udělám misii. Rozhodl jsem se navštívit Hanou. Protože Bůh mi uložil, ať projezdím zemi křížem krážem, tak jsem si vybavil, že jsme jednou jeli přes Hanou z Vyškova do Přerova (to bylo to „křížem“), tak teď jsem si vymyslel takový plán: Odbočil jsem v Prostějově z dálnice a jel směrem na Koryčany, kde jsem byl předminulý měsíc, takže nyní jsem Hanou projel zase „krážem“ 8-) Vyplatilo se to, cestou jsem projel pár vesnic, nikde nic, ale navštívil jsem dvě městečka: Němčice nad Hanou a Morkovice-Slížany, kde jsem navštívil celkem 9 vietnamských obchodů a oslovil prodejce Evangeliem. Ještě, když jsem přetínal silnici, kudy jsme jeli před časem v jiném směru, tak jsem zjistil, že ve dvou vesnicích také vznikl nový vietnamský obchod.
Někomu by se mohlo zdát, že je to málo lidí, že se nevyplatí zajíždět do takových míst, ale vezměte si, že celkem jsem za jedno odpoledne zasel do asi deseti obchodů, to není jen prodavač, to jsou celé rodiny, dejme tomu čtyřčlenné (ale asijské rodiny mají více členů 8-) -tak to je možná čtyřicet nebo padesát lidí, včetně dětí a starých lidí, kteří si ten den přečtou něco z Evangelia, nebo si večer možná pustí film „Ježíš“ a vůbec poprvé uslyší Boží slovo?!
Divím se, že i dnes existují křesťané, kteří snižují význam této práce, takže těm nechápavým, kteří mají stále nějaké to „proč“, to teď řeknu zjednodušeně: Zvěstování Evangelia lidem, ve kterých Bůh našel zalíbení (Lk 2:14), a kvůli kterým se stal člověkem (1J 4:2), je demonstrace přicházejícího Božího Království padlému světu a také, samozřejmě, duchovním mocnostem (téže padlým).
Dalo by se o tom psát dlouze, ale teď nám postačí tato krátká definice. Ještě uvedu příklad ze světa: Nedávno slavili satanisté Heloween. Jejich pomahači a přisluhovači všude rozestrkali vyřezané postavičky z dýní (ve tvaru useklé lidské hlavy), a tím demonstrovali na venek lidské oběti, které dělají někde ve skrytu. Jejich konání (to s těmi dýněmi) vypadá jako nějaká dětská hra, nebo pěkná tradice, ale má to zhoubné účinky na lidi, např. my každoročně v tyto dny zaznamenáváme velký nepokoj u dětí, naříkají, padají, apod., ale i si můžete změřit, od kdy se tento cizí zvyk zavedl do Čech, a je nápadné, že i od té doby se zvedl počet nemocných na různé nemoci, jako rakovina, leukémie, a jiné... Je to náhoda, nebo to má spojitost, co myslíte?!
Pak i jiné skupiny dělají své demonstrace, co třeba politici se svými bilboardy, atp.? Hitler také nejprve rozvěšoval hákové kříže a organizoval pochody s bubínky a píšťalkami (to bylo hezké, ne?), než uvolnil zlé síly a začal s razantními změnami ve společnosti (to už nebylo hezké). Proto i my musíme demonstrovat Boží Království, i když to vypadá možná nevinně, procházka s kočárkem a rozdávání Evangelia těm, kteří Je dosud nečetli, ale pro přicházející věk to má význam! Takže také můžeme rozvěsit křížky (třeba sobě na krk, na auta, na církevní budovy), a také se projít po svých městech, projet se po naší zemi, abychom takto demonstrovali prázdný kříž, tedy znak vzkříšeného Krista, a časem podnikli další důležité kroky 8-)
Tak zpět od vysvětlování (a motivování k dílu 8-) k práci: V závěru měsíce jsem ještě stihl jeden úsek, to už v Čechách: Cestou za svými povinnostmi mám různé trasy, tentokráte jsem odbočil z dálnice u Lovosic a jel zkratkou směrem na Most, opět prošmejdil vesnice a navštívil cizince žijící zde. V každé druhé vesnici jsem našel Vietnamce, a večer jsem zakončil v městečku Bečov, kde byly rovnou dvě provozovny, takže celkem jsem opět za jedno odpoledne toho stihl dost.