Tak začátek měsíce mě zastihl ve městě Kadaň, kde jsem vyřizoval nějaké věci, takže moje misie začala tady, kde už jsem v minulosti hodně chodil, ale chyběl mi jeden vietnamský podnik, tak jsem jej navštívil, a tím jsem toto město „uzavřel“ 8-)
Odsud jsem si naplánoval trasu „domů“ (kočovník, jako já, je všude doma 8-) Samozřejmě pokaždé vede moje trasa jinudy, abych opět navštívil nové cizince na dosud neznámých místech. Tentokráte jsem to vzal přes zapadlý kout naší země, zvaný Podbořansko. Proč zapadlý? Začíná zde vojenský újezd, takže jsou tu místa, kde končí silnice a železnice, a dál se nedostanete ani pěšky, protože byste mohli mít potíže s Vojenskou policií... Proto to zde má atmosféru míst, kde „lišky dávají dobrou noc“. O to více mne překvapil počet cizinců v obcích, které jsem navštívil.
Začal jsem v Radonicích, kde byl jeden obchůdek, takže to byla na začátek taková rozcvička 8-) Velké překvapení jsem zažil v Podbořanech, což je takové nevelké městečko, ale bylo tu snad šest nebo sedm vietnamských obchodů (bary nepočítám, ty jsou zavřené), jeden arabský a jeden uzbecký kebab. Tady jsem se fakt nachodil, než jsem to celé obsloužil 8-) Ve Vroutku byly dva obchůdky, ale v Kryrech, to jsem nechápal, zde funguje vedle sebe pět vietnamských obchodů! Na závěr jsem ještě našel jeden obchod v Černčicích, a už jsem se napojil na pražskou hlavní silnici a pokračoval svým směrem...
Takže jak je vidět, tento miniregion byl opravdu „šťavnatý“ 8-)
Projel jsem značnou část republiky, a protože jsem se potřeboval zastavit v Kutné Hoře (ale ne služebně, tady jsem v minulosti již hodně sloužil), tak jsem to vzal takovou „zkratkou“ přes Havlíčkův Brod (ten mě teprve čeká 8-) a na dálnici. Cestou jsem prozkoumal hodně vesnic a malých městeček, ale je vidět, že to tu zůstalo takové „české“, Vietnamce jsem našel až v obci Štoky.
Ještě se mi nechtělo na dálnici, tak jsem nějakými silničkami probrouzdal další region, a to Jihlavsko. Do samotné Jihlavy jsem také kdysi jezdíval sloužit, tak mne zajímalo její okolí... Dost vesnic bylo „čistých“, ale uspěl jsem ve Velkém Beranově a v Kamenici.
Pak jsem jel ještě přes nějaké vesnice, a na dálnici jsem se napojil až u Tasova, čímž jsem udělal elegantní oblouk kolem Velkého Meziříčí, kde už mám dávno také „odškrtnuto“ 8-)
A protože dálnici fakt „nemusím“, tak jsem jen projel Brno, a ještě jsem uhnul v jednom bodě, a prošmejdil Kroměřížsko a Přerovsko (to je taková taktika, projedu okolí, „obklíčím“ tak vlastní město, a to potom navštívím příště a udělám zde, co je třeba 8-) tím jsem si potom jist, že jsem nikoho nevynechal 8-)
Všechny vesnice zde samozřejmě nejmenuji, ale pocit z dobře vykonané práce mě hřeje na další cestě, tentokráte už skutečně domů 8-)